Zimní souhvězdí Orion
Sirius
Jméno Sirius pochází z řeckého slova seírios, což znamená blikotající, jiskřící. Toto jméno dostala hvězda od Řeků pro svoji blikotavou záři. To je způsobeno tím, že se Sirius nachází blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje jeho scintilaci, zvláště za mrazivých nocí.
Sirius je pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi a má hvězdnou velikost −1,46m. Jeho vzdálenost je jen 8,6 světelných let. Je jednou z nejbližších hvězd (po dvou složkách trojhvězdy Alfa Centauri třetí nejbližší hvězda viditelná pouhým okem a nejbližší viditelná ve střední Evropě) a má velký vlastní pohyb o rychlosti 1,3 vteřin ročně. Sirius patří mimo jiné k proudu hvězd Velké medvědice. Pohybuje se totiž stejným směrem jako ony, což naznačuje jejich společný původ.
Sirius je hvězda hlavní posloupnosti o spektrální třídě A0 nebo A1 a třídě svítivosti Vm. Jeho hmotnost je 2,4krát větší než hmotnost Slunce, jeho průměr je 1,8krát větší a jeho svítivost je 26krát větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 kelvinů, což je příčina jeho velké jasnosti.
Sirius je dvojhvězda. I když jeho odchylka od přímočarého pohybu byla známa již dříve, byl jeho průvodce objeven kvůli velkému rozdílu ve svítivosti a malé úhlové vzdálenosti maximálně 11,4 vteřin až roku 1862 Alvenem Grahemem Clarkem. Oproti své jasnější hvězdě Siriu A má průvodce Sirius B jen hvězdnou velikost 8,5m a je bílým trpaslíkem. Toto bylo objeveno až roku 1923, kdy se ukázalo, že ačkoli Sirius B je stejně těžký jako Slunce a má povrchovou teplotu 25 000 K, musí mít při své velké hmotnosti malé rozměry. Sirius B má 0,94 hmotnosti Slunce, je ale menší než Neptun. Byl to první bílý trpaslík, který byl objeven, a obíhá Sirius A jednou za necelých 50 let. Malá poloosa oběžné dráhy činí 4 miliardy km, ale excentricita oběžné dráhy je při 0,58 velice vysoká.
Existují teorie, že Sirius má další průvodce, ale nebyli dosud žádní objeveni.[zdroj?]
Prokyon (alfa Canis Minoris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého psa a osmá nejjasnější hvězda na obloze. Tvoří vrchol zimního šestiúhelníku.
Jméno pochází z řeckého προκύον (Prokyōn), což znamená Vycházející před psem. Prokyon totiž vychází před psí hvězdou Sírius ve směru rotace noční oblohy na Zemi (Prokyon má totiž větší rektascenzi a severnější deklinaci než Sírius, což znamená že v severních zeměpisných šířkách nad horizont vystoupí dříve než Sírius). O Prokyonu se zmiňují i starověké knihy a znali ho Babyloňané i Egypťané.
Prokyon je jedna z nejbližších hvězd ke Slunci, je vzdálený jen 3,5 pc (11,45 ly). Jeho paralaxa je 0,286" a absolutní magnituda 2,8.[1] Podobně jako Sírius je to spektroskopická dvojhvězda – hlavní hvězdu Prokyon A (žlutá hvězda hlavní posloupnosti) obíhá Prokyon B (bílý trpaslík) vzdálená asi 122".
Díky vzdálenosti od Slunce pouze 11,45 ly svítí na obloze velice jasně. Z historických záznamů se domníváme, že hvězda měnila v průběhu staletí svoji barvu.[zdroj?] Prokyon také vykazuje malé známky ve změně jasnosti, které jsou způsobeny povrchovými útvary, jako jsou hvězdné skvrny.
Zdroj-Wikipedie