Zatmění Měsíce a opozice Marsu - červenec 2018
Zatmění Měsíce 27. - 28. července 2018
Během páteční noci z 27. na 28. července 2018 nastane úplné zatmění Měsíce, které bude jedno z nejdelších v 21. století. Měsíc bude celý zakrytý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Po dlouhých 3 letech budeme mít možnost opět pozorovat úplné zatmění Měsíce i od nás. Měsíc projde v těsné blízkosti středu zemského stínu.
Měsíc bude u nás vycházet již v polostínu Země ve 20:47h SELČ, takže úplňkové světlo bude mírně tmavší než obvykle.
Začátek částečného zatmění bude ve 20h:24min SELČ – ještě před východem Měsíce
Ve 21h:30min SELČ začne hlavní fáze úplného zatmění.
Maximum nastane v 22h:21min SELČ
Konec úplného zatmění bude ve 23h:13min SELČ.
Konce částečného zatmění bude v 00h:19min SELČ.
Tuto noc budou také velmi dobře pozorovatelné planety Venuše (těsně po západu Slunce), Saturn, Mars i Jupiter.
Velká opozice Marsu
Během páteční noci si můžeme vychutnat také velkou opozici planety Mars se Sluncem. Mars bude na obloze viditelný jen malý kousek (asi 6°jižně) od Měsíce. Jistě jej ihned poznáte podle načervenalé jasné barvy. Jeho maximální hvězdná velikost bude -2.78 mag.
V úterý 31. července bude Mars nejblíže k Zemi od roku 2003. Vzdálenost Marsu od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky) což je 57,59 milionů km. Díky tomu je v této době úhlový průměr Marsu 24,31" a planetu bude možné pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný oranžový kotouček.
Na obloze budou zářit kromě Marsu a Měsíce také planety Saturn (nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Střelce) a jasná planeta Jupiter v souhvězdí Vah. Těsně před začátkem zatmění bude nad jihozápadním obzorem jasně zářit planeta Venuše. Mezi Saturnem a Jupiterem bude také velmi pěkně pozorovatelná jasná rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra.
V pátek 27. července bude opravdu krásný pohled na noční oblohu plnou úkazů, teď si jenom můžeme přát, aby počasí bylo tomuto seskupení planet, hvězd a Měsíce nakloněné.
MARS bude koncem července velmi dobře viditelný i malými dalekohledy.
1. Mars: fakta o fascinující planetě
Planeta Mars je druhá nejmenší planeta Sluneční soustavy (po planetě Merkur). Průměr Marsu je cca 6000km, oběžná doba kolem Slunce je 687 dní a hory vysoké až 27km. Přestože je Mars asi poloviční co do velikosti, je v mhoha ohledech podobný planetě Zemi. Stejně jako na Zemi je na Marsu kamenitý a skalnatý povrch s množstvím pohoří, hor, kaňonů a brázd. Např. Ma'adim Vallis je jedno z největších údolí na povrchu Marsu, které se nachází na jižní polokouli a vtéká do kráteru Gusev. Údolí měří přes 825 kilometrů a místy je až 20 km široké a 2 km hluboké, což je mnohem více než má pozemský Grand Canyon. Údolí se občas rozšiřuje, což svědčí nejspíše o existenci dřívějších jezer. Předpokládá se, že údolí bylo vyhloubeno tekoucí vodou v dřívější historii planety. Název pochází z hebrejštiny, kde znamená jméno planety Mars.
Mars má i polární čepičky a střídající se období. Pokud byste se dívali z povrchu Marsu, viděli byste východy a západy Slunce, dalekohledem byste mohli pozorovat i planetu Zemi. Planeta má podobný sklon rotační osy (25,19°) jako Země (23,44°)a den zde trvá 24hodin a 40 minut.
Vzdálenost Marsu od Země se průběžně mění v rozmezí cca od 56 miliónů do 400 miliónů kilometrů. Jeden cyklus trvá 17 let. V době největšího přiblížení nastává nejpříznivější opozice planety pro pozorování a pro vysílání kosmických sond. Hvězdná velikost Marsu se mění v závislosti na vzdálenosti od Země v rozmezí od 1,6magnitudy až do –2,8magnitudy. Zdánlivý průměr planety pozorované ze Země se také velmi výrazně mění od 4" do 25". Planeta Mars bývá tedy v některých obdobích čtvrtým nejjasnějším tělesem na obloze po Slunci, Měsíci a Venuši.
Docela pěkná dvojčata, že? Není divu, že se lidé neustále snaží najít důkazy o existenci života na Marsu.
Nicméně v mnohém se obě planety také velmi liší. Tak třeba zima je na Marsu taková, že by nestačil ani hodně dobrý kožich. Teploty zde totiž klesají až k -85°C . Nicméně kolem rovníku může být i příjemných +20°C.
Mars má velmi řídkou atmosféru, která není schopná zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně než na povrchu Země či jako přibližně ve 30 km nad jejím povrchem. Podobně jako na Zemi ale dochází ke změnám v atmosféře v závislosti na sezónních výkyvech, jak se planeta přibližuje a oddaluje od Slunce. V zimě přibližně 25 % atmosférického oxidu uhličitého zmrzne na pólech, zatímco v létě opět sublimuje a vrátí se do atmosféry.
Atmosféra je tvořena převážně z oxidu uhličitého (95,32 %), dále obsahuje: dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,13 %), oxid uhelnatý (0,07 %) a vodní páry (0,03 %), která vzniká sublimací z polárních čepiček. Mezi ostatní plyny vyskytující se v atmosféře se pak ještě řadí neon, krypton, xenon, ozón a metan (který je možným indikátorem života na Marsu, jelikož podléhá rychlému rozpadu, nicméně studie z roku 2012 naznačuje, že metan vzniká jako výsledek interakce UV záření se sloučeninami uhlíků obsažených v mikrometeoritech a kosmickém prachu. (Zdroj: wikipedie)
V současnosti kvůli nízkému tlaku nemůže na povrchu Marsu existovat voda v tekuté podobě – existuje buď ve formě ledu, nebo jako vodní pára, která vzniká sublimací při zvýšení teploty. Dle pozorování se zdá téměř jisté, že se na povrchu planety tekoucí voda v minulosti vyskytovala. Je nyní spíše otázkou, kdy a jak dlouho se tam tekoucí voda nacházela a kam se poděla. Předpokládá se, že povrch Marsu byl v dávných dobách zaplaven oceánem. Vlivem ochlazování planety došlo k zmrznutí povrchové vody, přičemž část jí zřejmě unikla do kosmického prostoru. Následné erozivní procesy pohřbily zmrzlý led pod povrch Marsu. Vedle těchto zatím neprozkoumaných vodních zdrojů se na pólech nacházejí dvě polární čepičky, které jsou částečně tvořeny vodním ledem a částečně suchým ledem. Předpokládá se, že se voda vyskytuje i ve formě permafrostu, který by měl zasahovat až do oblastí kolem 60°. V roce 2007 NASA provedla odhad množství vody zachycené v jižní polární čepičce. Dle modelu by veškerá voda zaplavila celý Mars do výšky 11 metrů.
Mars má slabé magnetické pole, jehož ochranná funkce je neporovnatelně menší než u zemského magnetického pole.
Okolo planety obíhají dvě přirozené družice – Phobos („strach“) a Deimos („hrůza“). Podle řecké mytologie byli Fobos a Deimos synové boha války Area, kteří ho jako vozatajové doprovázeli do válek. Řecký Arés byl pak protějškem římského Marta.
(Zdroj: wikipedie, výběr)
Co je to opozice Marsu?
Opozice je označení vzájemné polohy dvou planet (příp. jiných těles), při které jsou od sebe na svých oběžných drahách úhlově vzdáleny 180 stupňů, jsou tedy na opačných stranách oblohy.
Pokud je planeta (asteroid nebo kometa) v opozici, znamená to, že je v opozici vůči Slunci při pohledu ze Země. Je to nejvhodnější doba k pozorování neboť:
a/ Planeta je viditelná téměř po celou noc, vychází po západu Slunce, kulminuje kolem půlnoci a zapadá při východu Slunce
b/ Na své oběžné dráze se nachází nejblíže Zemi, a proto se jeví větší a jasnější.
Jak často k opozici Marsu dochází?
Vzhledem k tomu, že oběžná doba Marsu kolem Slunce je 687 dní, tedy 2x delší než je oběžná doba Země, dostanou se planety do vzájemné polohy opozice jednou za 780 dní.
Proč má při letošní opozici Mars tak velkou zdánlivou velikost?
Zdánlivý průměr planety na obloze bude letos dosahovat až 24“. Je to pouze o trochu méně než v roce 2003. Je to dáno tím, že Mars je letos v době opozice současně nejblíže Zemi – „pouhých“ 57.7mil. km. V roce 2020 bude vzdálenost od Země v době opozice 62.2mil. km a v roce 2022 dokonce 82mil. km. Teprve v roce 2035 bude opět možnost pozorovat opozici Marsu ze vzdálenosti podobné jako letos.
Pro pozorovatele na severní polokouli bude Mars viditelný pod nebeským rovníkem a cca 15°nad jižním obzorem, nicméně bude dostatečně vysoko na pohodlné pozorování.
Jakým teleskopem lze Mars pozorovat?
Mars bude velmi dobře viditelný téměř po celou noc. Díky velkému zdánlivému průměru planety můžete vidět oranžový kotouček již malými teleskopy s průměry od 60-90mm.
Pro pozorování Marsu použijte zvětšení minimálně 100x. Pokud budou vhodné podmínky s minimálním teplotním prouděním vzduchu, použijte klidně větší zvětšení.
Video níže ukazuje, jak může být vidět Mars při zvětšení cca 180x. Všimněte si znázorněného vlivu teplotního porudění na ostrost obrazu.