Meteorický roj Perseidy v noci 12.-13. srpna 2018
Na večerní srpnové obloze budou stále jasně zářit planety Venuše, Jupiter, Saturn a Mars - krásná podívaná bude umocněná snad nejznámějším meteorickým rojem Perseid v noci z 12./13. srpna 2018. Po západu Slunce bude ještě asi hodinku nad západním obzorem slabě svítit tenký srpek Měsíce těsně po novoluní, který bude pomalu následovat Slunce za obzor. Tmavá noční obloha plná jasných planet se stane jevištěm na němž budou hrát hlavní roli padající hvězdy.... tak snad vyjde počasí 
:-) a hlavu vzhůru
Meteorický roj Perseidy:
Se srpnem opět přichází "slzy svatého Vavřince", jak se také říká meteorickému roji, který se každoročně objevuje na letní obloze.
Období aktivity je cca od 17. července do 24. srpna a maximum je kolem 12. srpna. Již od poloviny července se zvyšuje množství meteorů viditelných na noční obloze, aby v období kolem 12. srpna dosáhl svého maxima, při němž je možné napočítat i 100 padajících hvězd za hodinu.
První zmínky o meteorickém roji pochází z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkazu krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 viděli lidé padat z nočního nebe třpytivé "slzy" a od té doby jsou Perseidy lidově známé také jako „slzy svatého Vavřince“.
Ve druhé polovině 19. století dokázal italský astronom Giovanni Schiaparelli, že se jedná o meteorický roj, který má souvislost s kometou 109P Swift-Tuttle objevenou dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa se ke Slunci vrací jednou za 134 let. Naposledy proletěla kolem Slunce v roce 1992. Další její návrat bude v roce 2126. Pravidelně ji však připomíná meteorický roj Perseid. Kometa totiž na své dráze zanechává množství prachu o velikosti zrnek písku a Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem tímto prachovým proudem prolétává. Prachové částice pak padají k Zemi, a jelikož jsou malá, jako zrnka písku, shoří a vypaří se v atmosféře. Na obloze je ale vidíme jako různě jasné svítící objekty - "padající hvězdy", "meteory".
