Jak si vybrat hvězdářský dalekohled?
Hvězdářské teleskopy, astronomické dalekohledy…
Je běžné, že si lidé pořizují hvězdářský dalekohled čistě jenom tak pro zábavu. Přináší jim radost z pozorování a poznávání vesmíru v kruhu rodiny nebo přátel. Prostě se chtějí podívat na Měsíc, na jasné planety a nějaké hvězdy … Běžně dalekohled použijí několikrát do roka, když jsou zrovna jasné noci a všechny okolnosti jsou nakloněné pro příjemné pozorování. Pohled teleskopem je totiž úplně něco jiného než pohled na monitor nebo displej smartphonu. Již jenom cesta k nalezení objektu, vycentrování v zorném poli, zvolení optimálního zvětšení … přináší mnoho zážitků a leckdy vyžaduje i nějaké zkušenosti v orientaci na obloze mezi hvězdami.
Při častějším pozorování noční oblohy se postupně stanete podobně zkušenými astronomy jako naši dávní předkové.
Někteří zase používají teleskop k serioznějšímu, skoro až vědeckému pozorování.
Jiní se vyžívají ve fotografování noční oblohy a vesmírných objektů, ať již Měsíce, jasných planet nebo dokonce objektů hluboko ve vesmíru, které se souhrnně označují slangovým názvem „deep sky“ objekty (DSO) jako jsou např. mlhoviny, galaxie a hvězdokupy.
Teleskopů se dnes vyrábí velké množství různých typů. Každý si tedy může zvolit takový, který mu nejlépe splní jeho záměr. Neexistuje jeden dokonalý univerzální teleskop pro všechny možnosti využití.
Podle čeho se tedy rozhodnout?
Od teleskopu jistě očekáváte kvalitní optiku, ale na stejnou úroveň si zároveň položte požadavky na mechanické zpracování, montáž a také rozměry a hmotnost, která hraje velmi důležitou roli, pokud si chcete teleskop převážet na různá pozorovací místa a pozorování si užít a ne se utahat s velkým těžkým tubusem a montáží.
Při výběru dalekohledu se tedy většinou rozhodujte podle optických parametrů, protože dobré zobrazení je asi to nejdůležitější, co v první řadě čekáme, ale zároveň věnujte pozornost technické konstrukci, protože má vliv na pohodlnost ovládání celé sestavy a přesnost nasměrování a vyhledávání objektů.
Kompletní sestava astronomického dalekohledu se většinou skládá ze tří hlavních částí:
1/ TUBUS S OPTIKOU
Nejdůležitější optické části teleskopu jsou:
Objektiv + okuláry + příslušenství (diagonální zrcadla, převracející hranoly, filtry apod.)
Komerčně se vyrábí optické systémy, které používají jako objektiv čočky, zrcadla a kombinace čoček a zrcadel.
Achromatická čočková soustava (AR)
Teleskopy s achromatickým čočkovým objektivem, který se většinou skládá ze dvou čoček vyrobených z různého optického skla vzájemně oddělených vzduchovou mezerou. Kombinací těchto dvou čoček lze poměrně dobře minimalizovat barevnou vadu i u levnějších objektivů. Vhodné jsou především pro vizuální pozorování různých objektů nebo základní fotografování Měsíce, jasných planet a podle parametrů objektivu i jasnějších objektů hlubokého vesmíru. Jsou cenově dostupnější než teleskopy s apochromatickým objektivem.
Čočková soustava s nízkodisperzním členem (ED) nebo Apochromatická čočková soustava (Apo)
Teleskopy se speciálními čočkovými objektivy, které se skládají z více členů vyrobených z různých druhů optických skel, jejichž vzájemnou kombinací se snižuje barevná vada a zlepšuje ostrost obrazu.
je tvořený hlavním zrcadlem s kulovým tvarem (u levnějších teleskopů) nebo parabolizovaným tvarem (pro dosažení vynikající ostrosti i při velkém zvětšení u kvalitnějších teleskopů). Povrch zrcadla je opatřený vysoce odrazivou reflexní vrstvou. Hlavní zrcadlo bývá doplněné druhým menším zrcátkem – u typu Newton nebo druhým menším zrcátkem a korekční čočkou - u typu Schmidt-Newton.
Katadioptrické systémy (čočko-zrcadlové soustavy) – zrcadlový objektiv s korekčním členem – typy Schmidt-Cassegrain (SC), Maksutov (Mak), Maksutov-Cassegrain (MC), Advance Coma Free (ACF). Jejich výhodou je, že při delší ohniskové vzdálenosti mají poměrně malé rozměry a jsou praktičtější na transport. Mají výhodu zrcadlového objektivu, který nevnáší barevnou vadu do obrazu a většina z nich poskytuje díky antireflexním vrstvám na předním korečním členu velmi dobrý kontrast.
2/ MONTÁŽ
Je důležitá pro vyhledávání a sledování objektů, navádění teleskopu při fotografování, poskytuje stabilitu tubusu s optikou a zajišťuje klidný obraz.
V nabídce výrobců jsou všemožné kombinace teleskopů a montáží. Proto vždy důkladně zvažte, zda bude nabízená montáž poskytovat dostatečnou oporu a hlavně stabilitu zvolenému teleskopu. Pokud má teleskop delší tubus (cca 800mm a více), pak se bude více projevovat třes a chvění obrazu při ostření nebo vyhledávání objektů.
Azimutální montáž
slouží pro snadné otáčení dalekohledu ve dvou navzájem kolmých osách - vertikální a horizontální. Většinou se jedná o vidlici s jedním nebo dvěma rameny, v níž je na ložiskách upevněný tubus s optikou. Do této kategorie patří také montáže Dobsonova typu.
Dobsonova montáž
hodně vychvalovaná a propagovaná, která má však i své "ale"...
Do kategorie azimutálních montáží patří také tzv. Dobsonova montáž, která se používá u zrcadlových teleskopů. Usnadňuje otáčení i teleskopem s velkým průměrem. Mnohdy je doporučovaná, jako vynikající volba pro začátečníky, avšak je nutné si uvědomit, že i ona má své nevýhody a ne pro každého je užitečná:
-
Udržovat pozorovaný objekt v zorném poli při velkém zvětšení vyžaduje trochu praxe a k vyhledávání objektů je nutné získat zkušenosti v orientaci na obloze.
-
Teleskopy mají při velkém zvětšení úzké zorné pole, takže obraz pozorovaného vesmírného objektu se bude poměrně rychle pohybovat směrem ven ze zorného pole a každou chvilku jej bude potřeba znovu a znovu centrovat. Pozorování s teleskopem na Dobson montáži vyžaduje trpělivost a trochu praxe.
-
Sice se často uvádí, že Dobson montáž lze snadno transporovat, ale přeci jenom se jedná o velký kus poměrně težkého zařízení. V kufru auta sestavená Dobson montáž, byť s odděleným zrcadlovým teleskopem zabírá hodně místa.
- Naopak praktické jsou na montáži Dobson menší zrcadlové teleskopy (130/650mm nebo 150/750mm).
Paralaktická, rovníková (EQ) montáž
má dvě navzájem kolmé osy (osa rektascenze - hodinová a osa deklinace), které jsou společně skloněné pod úhlem zeměpisné šířky místa pozorování. U některých teleskopů upevněných do vidlice se používá náklopný klín, který se umístí pod vidlici a umožní náklon celého systému pod úhlem zeměpisné šířky.
Pokud je rovníková montáž dostatečně pevná a poskytuje teleskopu dobrou stabilitu, je pozorování velmi pohodlné. Při používání rovníkové montáže je potřeba ji dobře zorientovat tak, aby její polární osa směřovala na severní nebeský pól (Polárku) nebo jižní nebeský pól. Seřízení montáže je pro vizuální pozorování snadné a zvládne to každý.
Vždy se snažte zvolit takovou montáž, aby teleskopu zajišťovala dostatečnou stabilitu. K levnějším teleskopům se často dodávají drobnější, málo stabilní rovníkové montáže, které neposkytnou zejména dlouhým tubusům dostatečnou stabilitu. Pokud si nebudete výběrem jisti, kontaktujte nás.
K rovníkovým montážím lze často pořídit i motor hodinové osy (často také motor osy deklinace), který umožní sledování a udržení objektu v zorném poli i po delší dobu pozorování.
Montáže s vestavěnými motory a funkcí GoTo
V současné době je velmi časté, že montáže jsou již osazené vestavěnými motory v obou osách. Může se jednat o rovníkové nebo azimutální montáže s vidlicovým upevněním tubusu. Motorové ovládání je přesnější a pohodlnější než manuální otáčení pomocí bovdenů s jemnými posuvy. U motorů lze měnit rychlost a díky tomu i přesněji centrovat objekty v zorném poli.
Mnohé motorové montáže jsou vybavené také funkci GoTo, která slouží pro snadnější vyhledávání objektů z databáze, která je umístěná v ovladači nebo případně v aplikaci pro chytrrý telefon.
K montážím s motory budete potřebovat externí zdroj napájení. U mnohých je možné použít i baterie, které lze vložit do zásobníku pro baterie přímo v montáži, ale životnost baterií zejména v chladných nocích není příliš vysoká. K napájení lze použít různé powerbanky, externí zdroje nebo přímo autobaterii v autě k níž lze pořídit kabel s konektorem do zásuvky autozapalovače.
3/ STATIV
Dává stabilitu montáži s tubusem, umožní nastavit optimální výšku teleskopu pro pozorování. Většinou jsou teleskopy s montáží umístěné na stabilním stativu s měnitelnou výškou, kterou si můžete nastavit podle vlastní potřeby.
Na co se zaměřit při vlastním výběru?
Celá sestava (tubus, montáž, stativ) má nějakou hmotnost a zabere určité místo nejen při pozorování, ale i během případného transportu.
Při volbě optimálního teleskopu je tedy dobré zvážit jak a kde jej budete většinou používat. Přeprava a vlastní příprava teleskopu na pozorování může zabrat hodně času a námahy a věřte, že čas v tmavé hvězné noci nekompromisně utíká a obloha se s hvězdami docela rychle otáčí... tak abyste celou noc jenom nepřenášeli a neskládali teleskop...
Můžete se rozhodovat podle vlastních možností a preferencí např.
-
Máte vlastní pozorovatelnu, pak si můžete zvolit velký a těžký teleskop na robustní montáži.
-
Máte vlastní pozorovací místo na zahradě blízko domu, kam snadno přenesete i trochu těžší stativ a teleskop s montáží.
-
Rádi vyrazíte autem někam za město, kde je tmavší obloha nerušená okolními lampami pouličního osvětlení.
-
Vezmete si teleskop do většího batohu na záda a vyšlápnete si na kopec, vrchol hory nebo na jiné odlehlé místo kam se nedostanete autem a z něhož je neobvyklý výhled na noční oblohu.
-
Postačí Vám vlastní fotoaparát a potřebujete pouze fotografickou montáž?
-
Chcete malý dalekohled pro děcko, ale nejste si jisti, zda to bude zrovna pozorování vesmíru, co ho zaujme?
Z toho je patrné, že možností je celá řada a mnohdy doporučované teleskopy typu Dobson nemusí být vždy tím nejoptimálnějším řešením.
Jak je to s levnými dalekohledy pod 5000,-Kč? Jsou vhodné pro děti a začátečníky?
Občas se dočtete, že teleskopy cca pod 5000,-Kč nemají kvalitní obraz a nejsou vhodné pro děti a začínající pozorovatele a mohou je spíše odradit.
Je jisté, že s dalekohledem, který má kvalitní objektiv, přesnější a stabilnější montáž a lepší okuláry uvidíte lépe detaily na malých kotoučcích jasných planet, na povrchu Měsíce a s větším průměrem i objekty hlubokého vesmíru.
Avšak hodně nadšených a dnes již zkušených pozorovatelů noční oblohy začínalo s malou stavebnicí teleskopu s plastovými čočkami (kdysi dávno) nebo právě s malým stolním dalekohledem nebo dědečkovo triedrem. Právě možnost samostatného objevování je velmi motivovala a inspirovala. Díky tomu získali mnoho praktických dovedností při pozorování dalekohledem a naučili se poznávat souhvězdí i jednotlivé hvězdy a dynamiku neustále měnících se konstelací na noční obloze.
Pokud hledáte teleskop pro děcko, u něhož si nejste jistí, zda jej pozorování vesmíru zaujme a nechcete (nebo nemáte možnost) investovat vyšší částku do astronomického dalekohledu, pak můžete klidně zvolit některý z malých čočkových dalekohledů, které máme v nabídce i v nižší cenové kategorii (i ty různě barevné v setu s batohem apod.). Všechny mají velmi dobré achromatické objektivy, které poskytují pěkný pohled na Měsíc a jasné planety. Navíc díky volně dostupným aplikacím s mapkou hvězdné oblohy pro chytré telefony (doporučujeme např. stellarium) se děti a začínající pozorovatelé mohou naučit orientaci na hvězdné obloze, poznávat souhvězdí a aktuální polohy planet. Také se mohou naučit vyhledávat jasnější hvězdokupy, mlhoviny a galaxie mezi hvězdami souhvězdí a poté na ně zkusit namířit svůj dalekohled. U slabších objektů sice neuvidí tolik, jako v několikanásobně větším a nákladnějším teleskopu a třeba nerozliší prstence Saturna tak detailně, ale mohou zažít pocit ze samostatného objevování něčeho nového. Pokud objeví dvojhvězdu Alcor a Mizar ve Velké medvědici, Albireo v souhvězdí Labutě, mlhavý obláček mlhoviny v Orionu, galaxii v Andromědě, kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula atd., může to být jejich první "AHA" moment, kterého dosáhnou vlastní cestou. Navíc je jistě okouzlí pohled na Měsíc posetý krátery, pohořími, moři, brázdami a dalšími útvary, jejichž vzhled se mění podle toho, jak jsou nasvícené Sluncem.
Všimněte si, že čočkové teleskopy, i ty levnější, jsou kratší a delší.
-
Kratší čočkové teleskopy (ohnisková délka cca do 500mm, světelnost cca do f/6,5) mají širší zorné pole a lepší světelnost a jsou vhodnější na pozorování větších úseků na obloze, ale velmi dobře je lze používat i na pozorování okolní přírody a krajiny i během dne. Malý pozorovatel tedy může i díky levnějšímu teleskopu s dobrým achromatickým objektivem začít objevovat okolní přírodu a tím se navíc velmi dobře naučí ovládat jakýkoli dalekohled. Pomocí speciálních adaptérů pro chytré telefony si může pořídit i fotografie nebo videozáznam. U kratších čočkových teleskopů je znatelnější barevná vada při velkém zvětšení, ale pokud je objektiv dobře vyrobený a sestavený, je obraz dobře ostrý při menším a středním zvětšení, což je plně postačujcí pro výše zmíněné využití.
-
Delší čočkové teleskopy (ohnisková délka cca nad 500mm, světelnost cca f/8 a menší) mají menší barevnou vadu při velkém zvětšení. Jsou proto vhodnější pro ty, kteří se chtějí zaměřit především na pozorování vesmírných objektů, jako jsou jasné planety Sluneční soustavy (Venuše, Mars, Jupiter, Saturn), detaily na povrchu Měsíce a vyhledávání jasnějších kulových hvězdokup a dvojhvězd. Díky větší ohniskové délce a nižšímu aperturnímu poměru (světelnosti) objektivu není barevná vada tak výrazná. Tyto teleskopy již však nejsou příliš praktické pro pozorování objektů v okolní přírodě během dne, i když je k tomuto účelu můžete také použít. Jelikož je tubus delší, má menší stabilitu a je potřeba více trpělivosti a zručnosti při ostření, hlavně při velkém zvětšení.
Tyto levnější teleskopy se neztratí ani když si pořídíte lepší dalekohled na stabilnější montáži. Mohou dobře posloužit jako malé cestovní přístroje, které se pohodlně transportují.
Jak jsou teleskopy velké?
Z obrázků níže si můžete udělat představu, jak velký může být celý komplet teleskopu podle průměru, ohniskové délky a typu montáže. Velikosti jsou pouze orientační a jsou vztažené k postavě vysoké cca 1.80m.
Při volbě teleskopu si uvědomte, že zejména u čočkových a zrcadlových dalekohledů (typ Newton) s větší ohniskovou délkou budete potřebovat dostatek místa kolem sebe, protože tubusy jsou dlouhé. Můžete vycházet z hodnoty ohniskové délky. Např. čočkový nebo zrcadlový teleskop (typ Newton) s ohniskovou délkou 1000mm bude mít tubus dlouhý cca 1 metr.
-
Mak 127 - malé katadioptrické teleskopy s průměrem 127-130mm na rovníkové montáži. Jsou lehké, snadno přenosné a skladné. Mají větší ohniskovou délku, kterou dosahují odrazem od sekundárního zrcátka umístěného v tubusu. Celkově jsou tedy poměrně krátké, byť mají delší ohniskovou vzdálenost.
-
AC 102/500 - kratší čočkové dalekohledy na azimutální montáži. Jsou velmi dobře skladné a většinou mají širší zorné pole. Jsou praktické i pro pozorování okolní přírody během dne.
-
NT 130/920 - zrcadlové teleskopy o průměru cca 130mm na rovníkové montáži
-
AC 60/700 - malé čočkové teleskopy pro děti na azimutální montáži. Jsou skladné, lehké a snadno přenosné.
-
DOB 76/300 - malé zrcadlové teleskopy na montáži Dobson - jsou to vyloženě malé dalekohledy vhodné na stůl.
-
SC 203/2000 - 8" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou jsou vybavené GoTo naváděním a jsou poměrně dobře přenosné.
-
N 254/1200 - zrcadlové teleskopy typu Newton na rovníkové montáži. Velké, většinou obtížněji přenosné sestavy.
-
N 200 /1000 - zrcadlové teleskopy typu Newton na rovníkové montáži. Větší sestavy.
-
AC 90/1000 - čočkové teleskopy o průměru 90-105mm na rovníkové montáži. Mají delší tubus, ale jsou to poměrně snadno přenosné teleskopy.
-
DOB 200-300 - zrcadlové dalekohledy typu Newton. Tubus lze dobře vyjmout ze stojanu. Dobsonova montáž je nízká a sestavu je možné docela dobře rozdělit na montáž a tubus.
-
Mak 90 - malé kompaktní katadioptrické teleskopy na vidlicové azimutální montáži s naklápěcím klínem. Velmi šikovné malé teleskopy na pozorování Měsíce a jasných planet. Většinou mají GoTo systém s motory.
-
AC 127/650 - čočkové teleskopy o průměru 127-152mm na rovníkové montáži. Mohou mít i delší ohniskovou vzdálenost (např. 1200mm). Jedná se o větší, obtížněji přenosné sestavy vyžadující více místa kolem sebe.
-
SC 254/2500 - 10" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou mají implementované motory a GoTo naváděcí systém. Velmi praktické teleskopy.
-
SC 305/3000 - 12" - 14" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou mají implementované motory a GoTo naváděcí systém. Velmi praktické teleskopy. Sestavení a transport vyžaduje dvě osoby.
-
SC 405/4500 - 16" katadioptrické teleskopy určené hlavně na observatoře nebo pro stálé umístění na jednom pozorovacím místě. Nicméně existují nadšenci, kteří si zhotovili vlastní pojízdný systém a parkují své teleskopy v hale nebo v garážích a na noc je vyváží pod jasnou oblohu.
Jaké jsou hlavní parametry hvězdářského dalekohledu:
-
Průměr objektivu ... D (mm)
-
Ohnisková délka ... f (mm)
-
Aperturní poměr (světelnost, f-number) - poměr ohniskové délky k průměru objektivu f-number = f/D
Zvětšení hvězdářského dalekohledu
Zvětšení se spočítá jako poměr ohniskové délky objektivu k ohniskové délce okuláru
Zvětšení teleskopu = fo(ohnisková délka objektivu) / fe(ohnisková délka okuláru)
Maximální využitelné zvětšení:
optická soustava zvládne zvětšení, které odpovídá zhruba dvojnásobku průměru objektivu. Zmax. = 2 x D(mm) Nicméně, tepelné proudění v atmosféře a v poslední době i světelný smog umožní využít maximální zvětšení cca 200x-300x – hodně záleží na kvalitě atmosféry. Nejlépe můžete dosáhnout dobrého obrazu při velkém zvětšení hlavně v zimních mrazivých nocích. Důležité je, aby byla velmi dobře vyrovnaná teplota tubusu a optiky s teplotou okolního vzduchu. Nejhůře se dosahuje velké zvětšení naopak v letních nocích, kdy z rozehřáté země stoupá teplý vzduch a v atmosféře je tak hodně teplotních turbulencí.
Na ilustračních snímcích níže je ukázáno, co lze pozorovat na jasných planetách při velkém zvětšení, samozřejmě, pokud máte kvalitní objektiv a příhodné atmosférické podmínky.
Kvalitní okulár je polovina dalekohledu.
Nezapomínejte, že pokud si pořizujete dalekohled s kvalitním objektivem, je dobré používat také kvalitní okuláry. Většinou se teleskopy dodávají pouze se základním okulárem typu Super Plossl s ohniskovou délkou kolem 20-26mm. Počítá se s tím, že si pozorovatel vybaví sestavu podle vlastních požadavků na zvětšení a zorné pole. Pokud možno, volte okuláry s kvalitní optikou, které byť jsou většinou dražší, dají nesrovnatelně lepší obraz než základní levnější okuláry Plossl. Kvalitní okulár významně zlepší obraz už i u jednoduchých levnějších teleskopů s achromatickým čočkovým objektivem.
Jaký zvolit okulár se můžete dočíst v článku "Jak vybrat hvězdářský dalekohled - okuláry, zvětšení a kvalita obrazu"
Pokud budete chtít poradit s výběrem okuláru, kontaktujte nás.
Upozornění: tento článek je originálně vytvořený výhradně pro webové stránky www.dalekohledy-mikroskopy.cz
Copyright © Miloš Motejl MOTY-OPTIK - na webové stránky se vztahuje zákon 121/2000 Sb. "Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)". Nekopírujte obsah (ani části) webových stránek bez písemného souhlasu majitele. Porušení zákona bude řešené právní cestou.
© Miloš Motejl - kopírování textu bez písemného svolení autora není dovoleno a je v rozporu s autorskými právy.