Hvězdářské dalekohledy

Hvězdářské teleskopy, astronomické dalekohledy…

Je běžné, že si lidé pořizují hvězdářský dalekohled čistě jenom tak pro zábavu. Přináší jim radost z pozorování a poznávání vesmíru v kruhu rodiny nebo přátel. Prostě se chtějí podívat na Měsíc, na jasné planety a nějaké hvězdy … Běžně dalekohled použijí několikrát do roka, když jsou zrovna jasné noci a všechny okolnosti jsou nakloněné pro příjemné pozorování. Pohled teleskopem je totiž úplně něco jiného než pohled na monitor nebo displej smartphonu. Již jenom cesta k nalezení objektu, vycentrování v zorném poli, zvolení optimálního zvětšení … přináší mnoho zážitků a leckdy vyžaduje i nějaké zkušenosti v orientaci na obloze mezi hvězdami. Při častějším pozorování noční oblohy se postupně stanete podobně zkušenými astronomy jako naši dávní předkové.  

Jiní lidé zase používají teleskop k serioznějšímu, skoro až vědeckému pozorování.

Jiní se vyžívají ve fotografování noční oblohy a vesmírných objektů, ať již Měsíce, jasných planet nebo dokonce objektů hluboko ve vesmíru, které se souhrnně označují slangovým názvem „deep sky“ objekty (DSO) jako jsou např. mlhoviny, galaxie a hvězdokupy.

Teleskopů se dnes vyrábí velké množství různých typů. Každý si tedy může zvolit takový, který mu nejlépe splní jeho záměr.

Při výběru dalekohledu se většinou rozhodujeme podle optických parametrů, protože dobré zobrazení je asi to nejdůležitější, co v první řadě čekáme.

Velmi důležitá je však také technická konstrukce, protože má vliv na pohodlnost ovládání celé sestavy a přesnost nasměrování a vyhledávání objektů.

Kompletní sestava astronomického dalekohledu se většinou skládá ze tří hlavních částí

1/ TUBUS S OPTIKOU

Nejdůležitější část teleskopu. Komerčně se vyrábí optické systémy, které používají jako objektiv:

Čočkovou soustavu s nízkodisperzním členem (ED) nebo Apochromatickou čočkovou soustavu (Apo)

Zrcadlo s kulovým (u levnějších) nebo parabolizovaným tvarem s vysoce odrazivou reflexní vrstvou – většinou v kombinaci s druhým menším zrcátkem – soustava Newton nebo Schmidt-Newton.

Katadioptrické systémy – zrcadlový objektiv s korekčním členem – typy Schmidt-Cassegrain (SC), Maksutov (Mak), Maksutov-Cassegrain (MC), Advance Coma Free (ACF)

2/ MONTÁŽ

Je důležitá pro vyhledávání a sledování objektů, navádění teleskopu při fotografování, poskytuje stabilitu tubusu s optikou a zajišťuje pevný obraz.

Azimutální montáž – většinou vidlice s jedním nebo dvěma rameny, v níž je na ložiskách upevněný tubus s optikou.  

Paralaktická, rovníková (EQ) montáž – německého typu se dvěma navzájem kolmými osami, které jsou skloněné pod úhlem zeměpisné šířky místa pozorování. U některých teleskopů upevněných do vidlice se používá náklopný klín, který se umístí pod vidlici a umožní naklopení celého systému pod úhlem zeměpisné šířky.

3/ STATIV

Dává stabilitu montáži s tubusem, umožní nastavit optimální výšku teleskopu pro pozorování. Většinou jsou teleskopy s montáží umístěné na stabilní stativ s měnitelnou výškou, kterou si můžete nastavit podle vlastní potřeby.

Jak jsou teleskopy velké?

Celá sestava (tubus, montáž, stativ) zabere určité místo a její přeprava a příprava na pozorování může být také rozhodující při výběru optimálního teleskopu. Z obrázků níže si můžete udělat představu, jak velký může být celý komplet teleskopu podle průměru, ohniskové délky a typu montáže. Velikosti jsou pouze orientační a jsou vztažené k postavě vysoké cca 1.80m.

Mak 127 - malé katadioptrické teleskopy s průměrem 127-130mm na rovníkové montáži. Jsou lehké, snadno přenosné a skladné.

AC 102/500 - kratší čočkové dalekohledy na azimutální montáži. Jsou velmi dobře skladné a většinou mají širší zorné pole.

NT 130/920 - zrcadlové teleskopy o průměru cca 130mm na rovníkové montáži

AC 60/700 - malé čočkové teleskopy pro děti na azimutální montáži. Jsou skladné, lehké a snadno přenosné.

DOB 76/300 - malé zrcadlové teleskopy na montáži Dobson - jsou to vyloženě malé dalekohledy vhodné na stůl.

SC 203/2000 - 8" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou jsou vybavené GoTo naváděním a jsou poměrně dobře přenosné.

N 254/1200 - zrcadlové teleskopy typu Newton na rovníkové montáži. Velké, většinou obtížněji přenosné sestavy.

N 200 /100 - zrcadlové teleskopy typu Newton na rovníkové montáži. Větší sestavy.

AC 90/1000 - čočkové teleskopy o průměru 90-105mm na rovníkové montáži. Snadno přenosné teleskopy.

DOB 200-300 - zrcadlové dalekohledy typu Newton. Tubus lze dobře vyjmout ze stojanu. Dobsonova montáž je nízká a sestavu je možné docela dobře převážet.

Mak 90 - malé kompaktní katadioptrické teleskopy na vidlicové azimutální montáži s naklápěcím klínem. Velmi šikovné malé teleskopy na pozorování Měsíce a jasných planet. Většinou mají GoTo systém s motory.

AC 127/650 - čočkové teleskopy o průměru 127-152mm na rovníkové montáži. Jedná se o větší, obtížněji přenosné sestavy vyžadující trochu více místa kolem sebe. 

SC 254/2500 - 10" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou mají implementované motory a GoTo naváděcí systém. Velmi praktické teleskopy.

SC 305/3000 - 12" - 14" katadioptrické teleskopy ve vidlicové azimutální montáži. Většinou mají implementované motory a GoTo naváděcí systém. Velmi praktické teleskopy. Sestavení a transport vyžaduje dvě osoby.

SC 405/4500 - 16" katadioptrické teleskopy určené hlavně na observatoře nebo pro stálé umístění na jednom pozorovacím místě. Nicméně existují nadšenci, kteří si zhotovili vlastní pojízdný systém a parkují své teleskopy v hale nebo v garážích a na noc je vyváží pod jasnou oblohu.

Hlavní parametry hvězdářského dalekohledu:

Průměr objektivu ... D (mm)

Ohnisková délka ... f (mm)

Aperturní poměr (světelnost, f-number)  - poměr ohniskové délky k průměru objektivu  f-number = f/D

Zvětšení hvězdářského dalekohledu

Zvětšení se spočítá jako poměr ohniskové délky objektivu k ohniskové délce okuláru   Zvětšení = f(objektivu) / f(okuláru)

Maximální využitelné zvětšení  - optická soustava zvládne zvětšení, které odpovídá zhruba dvojnásobku průměru objektivu. Zmax. = 2 x D(mm) Nicméně, tepelné proudění v atmosféře a v poslední době i světelný smog umožní využít maximální zvětšení cca 200x-300x – hodně záleží na kvalitě atmosféry. Nejlépe můžete dosáhnout dobrého obrazu při velkém zvětšení hlavně v zimních mrazivých nocích. Důležité je, aby byla velmi dobře vyrovnaná teplota tubusu a optiky s teplotou okolního vzduchu. Nejhůře se dosahuje velké zvětšení naopak v letních nocích, kdy z rozehřáté země stoupá teplý vzduch a v atmosféře je tak hodně teplotních turbulencí.

Kvalitní okulár je polovina dalekohledu.

Nezapomínejte, že pokud si pořizujete dalekohled s kvalitním objektivem, je dobré používat také  kvalitní okuláry. Většinou se teleskopy dodávají pouze se základním okulárem typu Super Plossl s ohniskovou délkou kolem 20-26mm. Počítá se s tím, že si pozorovatel vybaví sestavu podle vlastních požadavků na zvětšení a zorné pole. Pokud možno, volte okuláry s kvalitní optikou, které byť jsou většinou dražší, dají nesrovnatelně lepší obraz než základní levnější okuláry Plossl. Kvalitní okulár významně zlepší obraz už i u jednoduchých levnějších teleskopů s achromatickým čočkovým objektivem.

© Miloš Motejl - kopírování textu bez písemného svolení autora není dovoleno a je v rozporu s autorskými právy.